V angličtině sice neexistuje budoucí čas jako takový, ale máme hned několik možností, jak budoucí děj vyjádřit. Rozlišujeme, zda se jedná o plánovanou budoucnost (konstrukce going to), náhlé spontánní rozhodnutí (will) nebo blízkou budoucnost či již dohodnutý plán tzv. future arrangement. Chceme-li vyjádřit pravděpodobnost můžeme použít may, might či could.
Vazba going to se používá vždy se tvarem slovesa být (am, is are), když chceme vyjádřit:
- rozhodnutí něco udělat, tj. plán či záměr
We’re going to study hard. – Budeme se hodně učit. (tj. Rozhodli jsme se, máme v úmyslu.)
- předpověď, že se něco stane (vidíme nebo cítíme na základě konkrétních znaků v přítomnosti, že se něco může stát)
It is going to rain. – Bude pršet.
Will + hlavní sloveso vyjadřuje:
- budoucí fakt, obecná předpověď
I’ll be back in two weeks. – Budu zpátky za dva týdny.
In the future people will live on different planets. – V budoucnosti budou lidé žít na různých planetách. - náhlé rozhodnutí
Ok. I’ll do it. – Tak já to udělám. - nabídku
I’ll help you. – Pomohu ti. - podmínku
You’ll fail the exam if you don’t study. – Propadneš u zkoušky, jestli se nebudeš učit. (Po if ve významu jestli, nemůže být nikdy will.) - názor
I think he will pass the exam. – Myslím, že tu zkoušku udělá.
I don’t think he will pass the exam. – Myslím, že tu zkoušku neudělá.
Future arrangement a také near future se vyjadřuje pomocí přítomného času průběhového. Často se pojí s klíčovými slovy – tonight, today, this week/year.
What are you doing tonight?
We are having chicken for dinner.
Vyjádření pravděpodobnosti
We will come. = Jsme si jisti. Slib.
We might come. = Možná přijdeme. Nejsme si jisti.
Přítomný prostý (present simple) a jízdní řády nebo časový rozvrh (schedule or timetable)
The shops open at 9 here. = Obchody se zde otevřou v 9.
The bus arrives at half past 9. = Autobus přijede v 9.30.